První Á

10. říjen 2017 | 13.15 |

Ač všeobecně poučováni, že nástup dítka do první třídy je pěkné drama, neočekávali jsme drama.

A také se žádné nekonalo.

Je to skoro srandovní - Garíša je prostě obecný vzorňák. První den školy měl patřičnou trému a docela se těšil, zvykl si ale - zvlášť na svoje poměry - rychle a vypadá spokojeně. Nosí sluníčka, domácí úkoly mu trvají pár minut (víc času Jáša prokvílí, že by chtěl taky tak lehké úkoly, a když mu řeknu, že je takové měl a stejně se nad nimi kroutil hodinu, vůbec mé retrospektivní okénko neocení) a zcela běžným způsobem rozmatlává zbytky svačin po dně aktovky. V matice se pokroky nedaly očekávat, tam je hodně dopředu, ale ve vnímání slov a jednotlivých písmen jsou znatelné. Mluví ovšem pořád příšerně, veškeré logopedické snahy se míjí účinkem.

Pořád ještě nemám jasno, jestli je hloupý nebo ne. Až teď zpětně vidím, že Jáša nasadil mnohem vyšší laťku, než jsem si kdy myslela. Vedle něj je Garíšek opravdu hrozný trumbera, pomalu se učí, ledacos vůbec nepobírá, pořádné zájmy nemá... Jenže Jáša, což je vědecky ověřeno, abyste věděli, je děsně prudce inteligentní. Takže třeba ve skutečnosti Garíšek trumbera vůbec není? Prostě nevím. Svým způsobem je to jedno. Ale na druhou stranu bych občas chtěla mít představu, jak moc má smysl to či ono lámat přes koleno. Naštěstí jsem ve většině času na nějaké lámání moc líná, takže si dítka prostě nějak rostou a spokojeně vlčí.

Vybral si asi milión kroužků, ty jsme zredukovali na přiměřeně pestrou směsici všeho možného, a nakonec to vychází docela pěkně. Jen považte: Baltík (základy programování), Krav maga (základy kvalifikovaného tlučení lidí), šachy (základy hýbání figurkami), výtvarka (základy vytváření tovarů z polotovarů), sportovní hry (základy nenávisti k fyzickému pohybu, aneb udělejte ten dřep správně) a keramika (kombinované základy rodičovského kvantitativního zoufalství a vánočních darů). Sice jsem slyšela o tom, že prvňáci se nemají přetěžovat, ale většina kroužků se odehrává v rámci družiny, takže si jen chvíli hraje trochu organizovaněji, a dojíždíme na jediný, kam nám to trvá ze dveří do dveří celých dvacet minut a znamená to popojet celou jednu stanici metrem. Nádhera, řekla bych :-)

Nadále je u Garíši na vysokém levelu jeho rozumnost, organizovanost, láska k pravidlům a obecná sociálnost. Prostě kdyby mi nebyl tak podobný, už mu nenápadně vytírám vatičkou dutinu ústní. Je trochu srandovní pozorovat, jak se snaží prosadit v Jášově partě mezi páťákama a prvňáci mu připadají jen jako takový snadný podřadný (p)level. Nese to sebou problém se slovníkem (já tak strašně nesnáším, když se mluví vulgárně - a tohle teda zrovna dítka nezdědila) a hodně srandy, protože se pořád nemůže rozhodnout, jestli se chce prosadit jako drsňák, nebo být za roztomilého plyšáka.

Ovšem problémy se sebedůvěrou neklesají. Mají si každý měsíc dělat vlastní hodnocení - skoro u všeho strašně podhání (málem zapomněl domácí úkol, takže musí dostat pětku, přece!) a přitom to míchá s bezbřehým totálně nereálným optimismem ("Mami, na plavání jsem v páté skupině ze šesti, tam jsou ti nejlepší!" - při jeho schopnosti namočit si čumák soudím, že v šesté jsou akvafobici ječící hrůzou při pohledu na bazén). Jsem docela zvědavá, jak ho v tomhle směru škola porovná. Očividně tam necítí žádný stres, což mi případá úžasné, co si tak pamatuju na sebe, byla jsem z toho vyplesklá mnohem víc.

Takže - dobrý. Tohle je dobrý věk pro děti i rodiče, myslím. Škoda, že se v něm dlouho nezdrží :-)

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: První Á djová 10. 10. 2017 - 14:52
RE: První Á zmrzlinka 10. 10. 2017 - 15:29
RE: První Á sargo 11. 10. 2017 - 00:03
RE: První Á eithne 11. 10. 2017 - 11:22
RE: První Á tlapka 14. 10. 2017 - 15:57
RE: První Á boudicca 15. 10. 2017 - 20:18